Divadla v Praze

Divadlo Ponec se poprvé otevřelo divákům po důkladné rekonstrukci v roce 2001. Svým názvem navázalo na Františka Ponce, který v budově otevřel v roce 1910 slavný biograf Royal Bioskop.

Ponec je koncipován jako divadlo s vlastnostmi tanečního sálu. Jeho dramaturgie i provoz soustavně věnují pozornost současnému tanci a tanečnímu divadlu. Podporuje všechny inspirativní přesahy k jiným žánrům, alternativám a scénickým technologiím, které jsou generovány současným uměním.
Divadlo Ponec do jisté míry supluje neexistující institucionální zázemí tvůrčích skupin současného tance a snaží se choreografům nahradit chybějící profesionální zázemí. Ponec nemá vlastní soubor, ale podílí se jako koproducent na tvorbě nových inscenací, které jsou určeny jak dospělému tak dětskému publiku.

V neposlední řadě poskytuje prostor i pro hostující soubory. Ponec provozuje občanské sdružení Tanec Praha, které zároveň v divadle a na dalších pražských a regionálních scénách pořádá každým rokem festivaly Česká taneční platforma, Tanec dětem a Tanec Praha.

Divadlo na Vinohradech je prestižní činoherní scénou s více než stoletou tradicí a výborným hereckým souborem, který je tvořen řadou velice známých herců mezi nimiž můžeme jmenovat například Martina Stropnického, Zlatu Adamovskou, Otakara Brouseka, Dagmar Havlovou-Veškrnovou, Janu Hlaváčovou, Jiřinu Jiráskovou, Danielu Kolářovou, Petra Kostka, Hanu Maciuchovou, Viktora Preisse, Simonu Postlerovou, Michala Novotného, Jana Šťastného, Oldřicha Vlacha, Václava Vydru nebo Veroniku Žilkovou.

Divadlo v Dlouhé je na pražské mapě divadel od roku 1996. Základním rysem inscenační práce Divadla v Dlouhé je záměrná žánrová a stylová pestrost. Tomu odpovídá i pestrá dramaturgie, orientující se především na tituly méně známé, dosud v Čechách neuvedené a neověřené. Inscenace Divadla v Dlouhé přitom často využívají muzikantského, pěveckého a pohybového potenciálu herců, výtvarné a hudební metafory, bohatých světelných a audiovizuálních prostředků. Tím vším se Divadlo v Dlouhé ve spektru českých divadel vymezilo jako divadlo, které překračuje činohru směrem k alternativnímu, hudebnímu, loutkovému či kabaretnímu žánru.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana lze považovat za jedno z nejpopulárnějších divadel jak v Praze tak v celé České republice. Jeho divadelní představení jsou dlouho dopředu vyprodané. V repertoáru divadla jsou hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou českého génia Járy Cimrmana.

V lednu 2010 přešla po dvou desetiletích budova Laterny Magiky na Národní třídě opět do správy Národního divadla a vznikla tak nová umělecká platforma Národního divadla v Praze – Nová Scéna. Zatímco pódium Nové Scény je otevřenou platformou pro různorodé divadelní žánry počínaje činohrou, přes pohybové divadlo, současný tanec, až po nový cyklus a přesahy do hudebních žánrů, budova jako taková se postupně proměňuje v živoucí organismus maximálně přístupný veřejnosti a maximálně s ní interreagující a to formou výstav, uměleckých instalací, light designérských performancí, či veřejně přístupné kavárny a dalších prostor.

La Fabrika vznikla propojením dvou holešovických továrních objektů z počátku dvacátého století. V současné době je toto středisko víceúčelovým prostorem, ve kterém probíhají koncerty, výstavy, filmové projekce, akrobatická vystoupení a v neposlední řadě i kvalitní divadlo. Kvalitní dramaturgie a industriální původ interiéru, který dodává místu zvláštní půvab, dělá toto místo čím dál tím víc populárním.

Kavárna Potrvá, která v sobě ukrývá malý divadelní sál a klub, se nachází nedaleko Hradčanské tak trochu mimo hlavní rušné tepny Dejvic. Možná i to přispívá k tomu, že se jedná o velice příjemné a útulné místo. Její intimní letní zahrádku lze považovat za jednu z nejlepších v Praze. Kromě dobré kávy Potrvá nabízí i velice pestrý kulturní program. Na pořadu jsou divadelní hry, koncerty, projekce, přednášky, výstavy a další kulturní akce.

Ač neveliké, svojí kvalitou se Dejvické divadlo řadí mezi ty nejlepší v České republice. Dokladem je zajisté čtyřnásobné ocenění divadlo roku, které se divadlu podařilo získat naposledy v roce 2010. Divadelní sbor čítá řadu známých jmen mezi nimiž jsou nejznámější Ivan Trojan, Marta Issová nebo Tatiana Vilhelmová.

Studio Ypsilon nebo též Ypsilonka vzniklo původně v Liberci roku 1963, ale o patnáct let později bylo přestěhováno do Prahy. V jeho stálém hereckém souboru působí řada osobností, mimo jiné Jiří Lábus, Martin Dejdar, Pavel Nový, Jaroslava Kretschmerová, Petr Vacek nebo Jiří Schmitzer.

Divadlo Archa, které se nachází v útrobách stejnojmenného paláce v ulici Na Poříčí, je centrem pro současná scénická umění bez ohledu na hranice mezi žánry. Divadlo Archa nemá stálý divadelní soubor. Svá představení vytváří formou projektů.

Divákům jsou k dispozici dva multifunkční sály s celkovou kapacitou až pro 1200 lidí, které je možné podle potřeb měnit, přestavovat a spojovat. Velký sál má navíc podlahu tvořenou mechanicky zvedanými stoly o rozměrech 4 × 4 metry, které umožňují velkou a zároveň rychle dosažitelnou variabilitu divadelního prostoru – od „kukátkového“ po různé druhy arén podle typu představení.

Divadlo Na zábradlí, které bylo založeno v roce 1958 Helenou Philippovou, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Suchým a Vladimírem Vodičkou, nese svůj název podle uličky vedoucí z Anenského náměstí na nábřeží. I přestože se repertoár divadla zaměřuje především na divadelní hry, které mají potenciál rezonovat v současné společnosti, nesnaží se být divadlem pouze pro intelektuály. Dokladem toho může být např. v minulosti uváděná populární hra Petra Čtvrtníčka: Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?. Mezi hlavní protagonisty divadla patří kromě již zmiňovaného Petra Čtvrtníčka i Pavel Liška, Jiří Ornest a mnoho dalších.

MeetFactory o. p. s. byla založena v roce 2001. Posláním společnosti je podpora a rozvoj současného umění a jeho zpřístupnění veřejnosti. MeetFactory je výjimečná ve snaze propojovat výtvarné umění, divadlo, film, hudbu a edukativní programy. Zároveň skýtá zázemí umělcům z celého světa v rámci jejich rezidenčních pobytů a tím sbližuje domácí a zahraniční uměleckou scénu.

MeetFactory má vlastní hudební dramaturgii zaměřenou na nezávislou scénu, ve špičkově vybaveném hudebním sále se koná 6 – 8 akcí měsíčně. Divadelní dramaturgie je zaměřená na politický rozměr divadla a roli technologií v našem životě, ale věnuje se i otázce umění: co dokáže změnit a jaký je jeho smysl a dosah v životě. V budově MeetFactory se nacházejí tři galerie: domácí a mezinárodní výtvarná scéna dostává prostor pro kritickou konfrontaci v hlavní Galerii MeetFactory, galerie Kostka slouží na krátkodobé výstavy s důrazem na neznámé tvůrce a vertikální galerie Zeď je k dispozici kresebným a malířským exteriérovým experimentům překračujícím klasické graffiti. V neposlední řadě je třeba zmínit mezinárodní rezidenční program, v rámci něhož MeetFactory hostí současné umělce: výtvarníky, hudebníky, ale i spisovatele, kteří veřejnosti prezentují své práce prostřednictvím pravidelné akce Open Studios, která se koná zhruba jednou za měsíc.

Stavovské divadlo je druhou scénou Národního divadla. Vedle činoherního souboru zde působí také opera Národního divadla, která zde provozuje až na výjimky především mozartovský repertoár. Stavovské divadlo hrálo významnou roli v českých dějinách mimo jiné zde poprvé zazněla národní hymna.

Café Teatr Černá Labuť je nachází v centru Prahy v osmém patře domu v ulici Na Poříčí. Prostor s krásným výhledem na pražské střechy, který v sobě snoubí kavárnu, galerii i divadlo, navrhla architektka Eva Jiřičná. Díky této významné české architektce žijící v Londýně Černá labuť disponuje zajímavým a netradičním galerijním a uměleckým prostorem.

Divadlo Spejbla a Hurvínka oslavilo již 80 let profesionální činnosti (1930-2010). Převážná část produkce je věnována dětem, středeční večery však již tradičně patří představením pro dospělé. Hlavními postavami všech inscenací divadla S+H jsou Spejbl (1920) a Hurvínek (1926) - otec a syn, reprezentující rozdílný pohled dvou generací na svět. Jejich už tradičním protihráčem je podobný ženský pár, Hurvínkova nerozlučná kamarádka Mánička (1930) a její pedagogicky zaměřená “bábinka” paní Kateřina Hovorková (1971). Tuto základní čtveřici protagonistů, obklopenou v komediálních příbězích dalšími postavami na základě požadavků autorů, doplňuje Spejblovic pes Žeryk (1930). Repertoár pro děti tvoří jak humorně laděné příběhy ze současného světa, tak i moderně koncipované pohádky. Dospělým jsou určeny komedie satirického ražení. Typickým výrazovým prostředkem divadla S+H jsou marionety – loutky na nitích.

Divadlo Na Rejdišti je součást Pražské konzervatoře a je určeno pro inscenační praxi studentů posledních dvou ročníků. Na tvorbě inscenací se ve spolupráci se studenty podílí profesionální režiséři, výtvarníci, choreografové, hudební skladatelé a další. Obrovským přínosem divadla je to, že práce studentů nejsou izolovány ve školních zdech, ale naopak nabídnuty širokému publiku.

RockOpera Praha (dříve divadlo Milénium a Metropolitní divadlo) je novodobé pražské hudební divadlo. Vzniklo přestavbou bývalé skladištní haly z konce 19. století v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Divadlo bylo vytvořeno v letech 1998 – 1999 architektem Jaromírem Pizingerem. Velmi neobvyklá moderní architektura činí stavbu zcela unikátním prostorem, který se značně liší od klasického divadla, mimo jiné i půlkruhovým stupňovitým amfiteatrálním hledištěm se 768 sedadly.

Gong je kulturním centrem Prahy 9 nacházejícím se na Sokolovské ulici. Jeho prostory, které jsou uzpůsobeny spíše pro potřeby divadla neslouží jen divadelním představením, ale i vzdělávacím a jiným kulturním programům. Svoje zastávky zde často dělají i významné postavy české populární hudby.

Reduta vznikla v koncem roku 1957 a stala se symbolem nonkonformního životního stylu. Na divadelních prknech se Vám představují pestré a kvalitní divadelní spolky se zajímavým repertoárem. Těšte se na chytrý a nápaditý humor.

Divadlo Hybernia sídlí v domě U Hybernů, který vznikl spojením původně gotického kostela svatého Ambrože a sousedního františkánského kláštera. Po dlouhou dobu sloužil dům U Hybernů k výstavním účelům, avšak po rozsáhlé rekonstrukci, která skončila v roce 2006, byl uzpůsoben pro potřeby divadla. V současné době se zde konají převážně muzikálová představení a koncerty populární hudby.

Divadlo Na Prádle, které se nachází na pražské Kampě, poskytuje svůj variabilní prostor nejen svému domovskému činohernímu souboru, ale i ostatním pražským profesionálním i amatérským divadelním skupinám, které nemají vlastní stálou scénu a jen těžko dnes nacházejí prostor pro své umělecké aktivity. Program divadla tak často bývá velice různorodý.

Studio Alta je od roku 2007 nezávislým prostorem pro různé formy nového divadla se specifickým důrazem na současný tanec a pohybové divadlo. Funguje jako ojedinělá platforma spojující profesionální divadlo a zkušebnu s komunitními aktivitami a představeními pro děti. Jeho činnost zahrnuje podporu tvorby, prezentace a vzdělávání.

Ve Studiu Alta se podařilo vytvořit skutečně otevřené divadelní prostředí, kterému nedominuje jen jedna umělecká osobnost, ale průběžně v něm pracuje většina výrazných skupin či jednotlivců v oboru nového divadla.

Provozovatelem Studia Alta je občanské sdružení ALT@RT, které mimo provoz divadla a zkušebny zajišťuje i organizaci festivalů, seminářů, pohybových kurzů a koprodukční zabezpečení divadelních a tanečních projektů.

Divadlo ABC se nachází nedaleko Václavského náměstí v centru Prahy. Divadlo se hlásí k tradici Městských divadel pražských jako klasického činoherního divadla, jehož základním výrazovým prostředkem je herecký výkon. Staví na výjimečných hereckých individualitách i na týmové souhře. Akcentuje pestrost a bohatost žánrů činoherního divadla a snaží se tak oslovit široké spektrum diváků. Společně s divadlem Rokoko a malou scénou Ábíčko patří do skupiny Městských divadel pražských.

Instituci NoD určují tři dramaturgické sekce: Galerie NoD (výstavy), Teatro NoD (divadlo) a Events NoD. Každý, kdo se v prostoru NoD podílí na programu, ho ovlivňuje, zásadní je dialog a otevřenost dramaturga, umělce i návštěvníka vůči prostoru. Prostor NoD se definuje jako experimentální - je otevřen uměleckým a společenským experimentům, ať již se jedná o experimentální formu divadelnosti nebo přístupu ke vzdělávání, poznávání a boření předsudků. Zásadním prvkem prostoru NoD je kvalita, upřímnost a potřeba tvořit a spolupracovat.

Důležitým aspektem prostoru NoD je jeho univerzálnost. Prostory galerie se můžou změnit v divadelní a naopak, audiovizuální produkce stejně jako filmové projekce se můžou odehrát kdekoliv. Jednotlivé akce se můžou podporovat, doplňovat nebo existovat nezávisle na ostatních.

Spojujícím prvkem je návštěvník, který má možnost veškeré dění intenzivně vnímat, být pouze jeho součástí nebo nezaujatým svědkem.

Divadlo Alfred ve dvoře jehož provozovatelem je od roku 2001 občanské sdružení Motus, je scénou pro nové divadlo, které uvádí progresivní uměleckou tvorbu a unikátní autorské projekty. Prezentuje současné trendy z oblasti živého umění s akcentem na pohybové, vizuální a experimentální divadlo.

Alfred ve dvoře funguje jako produkční dům a poskytuje prostor umělcům, kteří svou tvorbou přesahují jednotlivé umělecké disciplíny a pracují projektovým způsobem. Koncepčně podporuje vznik autorských prací, odvážné experimenty, podílí se na realizaci prvotin, zajišťuje prostory na zkoušení, pečuje o produkci a administrativní část koprodukčních projektů.

Komorní Fidlovačka je nevelikým pražským divadlem, které se nachází nedaleko náměstí Bratří Synků v prostoru bývalého kina Morava. Disponuje kapacitou pro 160 sedících diváků a svojí činnost zahájila v březnu roku 2006 jakožto poboční scéna divadla Na Fidlovačce.

Studio Hrdinů se ve své hlavní dramaturgické linii zaměřuje na převážně autorské, režisérské projekty s důrazem na spolupráci zahraničních a domácích divadelních tvůrců a žánrové a oborové přesahy. Cílem je náročná, ale vstřícná umělecká dramaturgie. Formálně jsou inscenace Studia Hrdinů experimentální činohrou s důrazem na výtvarnou stránku. Studio Hrdinů je otevřená divadelní scéna bez vlastního souboru, ale s jasným dramaturgickým záměrem a výrazným okruhem stálých spolupracovníků.

Divadlo pod Palmovkou je repertoárovým divadlem se stálým souborem, které působí na místě s více než stoletou divadelní tradicí. Divadlo pod Palmovkou inscenuje dramata klasického repertoáru se zřetelným příběhem a poselstvím, které jsou založeny na dobrých hereckých výkonech a režii. Svým divákům nabízí též kvalitní a zábavné komedie současných autorů, a v poslední době byly uvedeny i tituly, v nichž důležitou roli zaujímá hudba a zpěv. Členy hereckého souboru a jeho hosty jsou výrazné osobnosti pražského divadelního a filmového světa, stejně jako mladí absolventi divadelních škol.

Divadlo Bez zábradlí se řadí díky kvalitě svého hereckého souboru k nejpopulárnějším pražským divadlům. V divadle pravidelně hrají významní herci jakými jsou např.: Jiří Bartoška, Ivana Chýlková, Karel Heřmánek, Jiřina Jirásková, Václav Vydra, Josef Carda, Rudolf Hrušínský, Veronika Freimanová, Dana Morávková, Jana Švandová a mnoho dalších. Kromě velice pestrého repertoáru divadla se zde konají i koncerty známých českých hudebníků a literární večery.

Divadlo Komedie bylo po několik let spojeno s Pražským komorním divadlem. To však v létě 2012 tuto scénu po neshodách s provozovatelem opustilo a od té doby tento stánek kultury, který se nachází mezi Václavským a Karlovým náměstí, slouží souboru Divadlo Company.cz. Hlavní důraz v dramaturgii je kladen na novinky a na klasická díla slovanských dramatiků. Poměrně velký prostor je věnován především polským autorům.

Divadlo Kalich je jednou z nejaktivnějších divadelních scén v Praze. V jeho repertoáru naleznete činoherní inscenace současných světových i domácích autorů, taneční představení předních choreografů, koncerty a zejména pak muzikály, díky kterým divadlo vstoupilo do podvědomí pražanů. V minulosti se zde hrály úspěšné muzikály jakými byly třeba Hamlet od Janka Ledeckého nebo Krysař od Daniela Landy.

Divadlo Rokoko, které se nachází v samotném centru Prahy v útrobách paláce Lucerna, je klasické činoherní divadlo, které je společně s divadlem ABC součástí Městských divadel pražských. Divadlo staví na výjimečných hereckých individualitách i na týmové souhře. Akcentuje pestrost a bohatost žánrů činoherního divadla a snaží se tak oslovit široké spektrum diváků.

Divadlo Dobeška je díky souboru Divadla Sklep velice respektovanou stálou kulturní scénou, která nabízí pestré kulturní vyžití pro všechny věkové kategorie. Mezi nejznámější herce Divadla Sklep a potažmo i divadla Dobeška patří David Vávra, Milan Šteindler, Ondřej Trojan, Václav Marhoul, Jiří Macháček, Tomáš Hanák a mnozí další.

Činoherní klub, který patří mezi nejvýznamnější česká divadla, se nachází nedaleko Václavského náměstí v proslulé ulici Ve Smečkách. Kvalita jeho repertoáru je výsledkem dobré dramaturgie a souhry řady špičkových umělců. Mezi ně patří i spoluzakladatel divadla režisér Ladislav Smoček. Divadlo má svůj stálý herecký soubor tvořený řadou vynikajících herců známých jmen. Na kontě Činoherního klubu je dlouhý seznam prestižních ocenění.

Divadlo Na Fidlovačce se nachází v pražské čtvrti Nusle naproti bývalému Nuselskému pivovaru. Svojí ne vždy růžovou historii započalo v listopadu roku 1921 tehdy ještě pod názvem Tylovo divadlo. Herci divadla nejsou ve stálém angažmá, ale uzavírají smlouvy na jednotlivá představení. Mezi nejvýznamnější postavy novodobé historie divadla, která se datuje od roku 1998, patří Tomáš Töpfer a Eliška Balzerová.

Goja Music Hall, nebo též Pyramida, je jednou z dominant pražského holešovického Výstaviště. Budova divadla ve tvaru pyramidy byla vystavěna u příležitosti konání Všeobecné výstavy v roce 1991. Od té doby sloužila až do roku 2002, kdy se Prahou prohnala povodeň, jako veletržní pavilon. Po roce 2002 byla Pyramida zrekonstruována a uzpůsobena na ideální, pohodlný a moderní stánek pro muzikálová i divadelní představení, taneční a hudební festivaly, multimediální show a módní přehlídky. Goja Music Hall poskytuje návštěvníkům 864 maximálně pohodlných míst rozdělených na 14 sektorů s výbornou viditelností.

Klub Mlejn je kulturním centrem Stodůlek a potažmo i celé Prahy 13. Svým významem však přesahuje hranice této městské části. Jeho historie se započala v roce 1988 a od té doby patří mezi významná místa na mapě folkové a rockové scény. Program současného zrekonstruovaného Mlejnu je ale mnohem pestřejší, a tak na něm nechybí například ani akrobatická vystoupení.

Historie divadla Radka Brzobohatého, které se nachází v jedné z pasáží sousedící s Václavským náměstím, se započala v červnu roku 2002. Jeho dramaturgie se zaměřuje především na diváka, který si chce v divadle odpočinout a přijít na jiné myšlenky. Není tedy divu, že jsou v repertoáru především krásné a duchaplné konverzační komedie.

Pidivadlo, které se nachází v ulici Letohradská nedaleko Letenských sadů v Praze, je stálou scénou Vyšší odborné školy herecké. V jeho repertoáru lze nalézt jak představení pro děti, která jsou hraná většinou o víkendech, tak představení pro dospělé. Pokladna Pidivadla je otevřena vždy hodinu před začátkem každého představení.

Branické divadlo je malebným kulturním stánkem, který si v roce 1925 z vlastních prostředků postavili kultury chtiví Braničané. Jeho historie byla slavná i pohnutá, každopádně s bohatou tradicí. Kromě divadelních inscenací, převážně komediálního žánru, pořádá Branické divadlo koncerty vážné i populární hudby, taneční a zábavné večery.

Branické divadlo je stagionou (nemá vlastní herecký soubor a program nakupuje), má však možnost častější obměny, a tím i větší pestrosti programové skladby. V uplynulé sezóně divadlo nabídlo divákům 52 různých titulů převážně komediálního žánru.

Divadlo Kampa se řadí co se týče stáří k těm nejmladším divadlům v Praze. Vzniklo v září roku 2010 a podporu mu poskytl jeden z nejpopulárnějších herců improvizátor Jaroslav Dušek.

Divadlo Kampa sestává z divadelního sálu o kapacitě pro 85 diváků a útulného podkroví s kapacitou cca 20 lidí, v kterém se odehrávají dílny – semináře, cvičení a setkávání. Program divadla zahrnuje představení pro dospělé i děti, koncerty, workshopy, přednášky či různá diskuzní setkání. Můžete si sem přijít zacvičit, okusit něco z čajového světa, zatančit, zazpívat, zabubnovat, meditovat, sebepoznávat se a rozvíjet se na mnoha úrovních. Návštěvníci tohoto divadla rozhodně nejsou jen pasivními diváky.

Úspěch a přežití divadla Kampa závisí na každém návštěvníkovi tohoto místa. Divadlo Kampa má čtyři stálé pracovníky, mnoho externích pomocníků a na jeho chodu se podílí též velký počet dobrovolníků. Cílem divadla je mimo jiné ukázat, že podobně atypické kulturně-sociální projekty mají sílu přežít.

Švandovo divadlo, které se nachází v těsném sousedství Arbesova náměstí disponuje dvěma divadelními sály. Velkým s kapacitou pro cca 300 diváků a menším suterénním pro 50 až 100 diváků. Repertoár divadla tvoří především inscenace stálého činoherního souboru jehož členem jsou např. Klára Cibulková, Filip Čapka, Patrik Děrgel, Kristýna Frejová a mnoho dalších.

Divadlo Broadway se nachází v Praze v ulici Na Příkopech v prostorách bývalého kina Broadway. Do provozu bylo uvedeno v roce 2001 po rozsáhlé rekonstrukci původního kinosálu. Svým návštěvníkům nabízí především muzikálovou produkci.

Divadlo Na tahu, které vzniklo před více než 35 lety dnes již legendárním představením zakázané Havlovy Žebrácké opery, má konečně svůj prostor. Chystá se v něm oslovovat především náročnější diváky. Připravuje nejen divadelní představení ale také výstavy, projekce dokumentárních filmů, autorská čtení apod.

Malá scéna divadla ABC neboli Ábíčko je původně zkušebnou divadla ABC. Neveliký prostor byl poprvé zpřístupněn divákům v květnu roku 2001, kdy zde poprvé mohli vidět konverzační komedie italského dramatika Alda Nikolaje s názvem Nebyla to pátá, byla to devátá. Od té doby je Malá scéna ABC pravidelně využívána kmenovými tvůrci Městských divadel pražských, stejně jako hostujícími umělci.

Hudební divadlo Karlín, které patří mezi nejstarší a nejkrásnější divadla v Praze, se nachází v těsném sousedství hlavní autobusové stanice Florenc. Paradoxně hodně mu pomohla ničivá povodeň, která se Prahou prohnala v roce 2002. Nově zrekonstruovaný prostor má 921 pohodlných míst a díky zvýšené elevaci hlediště je ze všech sedadel dokonalý výhled na jeviště.

Divadlo v Rytířské se nachází v centru Prahy mezi Václavským a Staroměstským náměstím. Svojí činnost zahájilo teprve nedávno v říjnu roku 2012. V jeho nevelkém repertoáru se momentálně nachází převážně komedie ze života.

A studio Rubín je malým divadelním a koncertním sálem s kapacitou šedesáti sedících nebo sta stojících diváků, který se nachází ve sklepení domu U tří korun v nedalekém sousedství chrámu svatého Mikuláše na Malostranském náměstí. Útulnost prostoru vyprofilovala repertoár A studia Rubín na výhradně autorské inscenace a menší koncerty, které můžou těžit z těsného kontaktu diváků s herci a hudebníky.

Divadlo kouzel Pavla Kožíška v Líbeznicích u Prahy je jediné kamenné divadlo svého druhu u nás, kde je mimo jiné expozice dobových kouzelnických rekvizit a plakátů. Dále je zde expozice starých plakátů a fotografií nejslavnějšího kouzelníka všech dob Harryho Houdiniho a také jeho kouzelnická hůlka, která plní tajné přání. Divadlo je vyhledávaným cílem výletů především pro rodiny s dětmi z celé naší republiky.

Pražské Divadlo Ungelt je komorní scénou pro necelou stovku diváků. Zaměřuje se především na hry pro dvě až čtyři postavy, nabízející výjimečné příležitosti výjimečným hercům. Za čtrnáct let své existence si vydobylo nezaměnitelné místo na mapě divadelní Prahy.

Kino Ořechovka se nachází v srdci jedné z nejlukrativnějších pražských městských částí stejnojmenné Ořechovce. Architektonické a urbanistické řešení čtvrti a prvorepublikové vybavení vtiskly kině Ořechovka osobitý charakter, který je však v současné době před okem diváka ukryt. Znovu zpřístupnění kina je podmíněno rozsáhlou rekonstrukcí, jež je již delší dobu blokována soudním sporem majitelů budovy.

Divadlo Ta Fantastika se nachází nedaleko Karlova mostu v Karlově ulici v Praze. Po dlouhou dobu bylo toto divadlo velice populární díky své muzikálové produkci. V repertoáru byly muzikály Krysař, Johanka z Arku, Excalibur, Láska je láska a mnoho dalších. Po vášnivé diskuzi o financování pražských divadel se ovšem majitel divadla rozhodl upustit od nákladné produkce muzikálů a navrátil se zpět k produkci nenáročného černého divadla, které cílí především na zahraniční návštěvníky Prahy.

Centrum MANA, nacházející se v Husově sboru v pražských Vršovicích, navazuje na tradici Jiráskova vršovického divadla, které zde působilo od roku 1931. Disponuje divadelním sálem s původní kapacitou pro 295 sedících diváků, který je v současnosti postupně rekonstruován. Sál kromě dvou galerií a prostoru pro orchestr zahrnoval i poměrně rozsáhlé zázemí pro technický provoz, zkušebny, šatny, maskérny a kanceláře administrativy divadla. Jedná se o jediné dochované bezprostřední sepjetí divadelního prostoru s chrámovou sakrální stavbou v Praze.

Divadlo D21 dříve známější pod názvem Malé vinohradské divadlo je malým divadlem nacházejícím se nedaleko náměstí Míru v Praze. V jeho repertoáru se nacházejí jak představení projektu Divadlo školám, tak osobitá večerní představení.

Studio Citadela je divadelní sdružení založené v roce 1992, jehož hlavním cílem je navazování pozitivních kulturních kontaktů mezi experimentujícími umělci, tvůrci s postižením a veřejností. Sdružení sídlí a realizuje své projekty ve stejnojmenném Studiu Citadela – malém kulturně sociálním centru s kavárnou a galerií v Praze 1.

Divadlo Spirála nacházející se v areálu pražského Holešovického výstaviště bylo až do ničivé povodně, která se Prahou převalila v roce 2002, populárním muzikálovým stánkem. Svojí premiéru zde měl populární muzikál Jesus Christ Superstar, v jehož hlavních rolích hráli například Kamil Střihavka, Dan Bárta nebo Bára Basiková. Po povodni se však nepodařilo divadlu vrátit jeho slávu. Zůstává již více než deset let opuštěným.

V prostorách budovy Konzervatoře Duncan centre se nachází moderní divadelní sál – Divadlo Duncan Centre, které již od roku 1992 seznamuje svou programovou skladbou širokou veřejnost se zajímavými projekty z oblasti české, slovenské a světové scény současného tance a tanečního divadla.

Prostor je dán premiérám projektů českých a zahraničních choreografů a během roku se v divadle pravidelně uskutečňují také premiéry projektů a klauzurních prací studentů Konzervatoře Duncan centre. Vystupují zde také absolventi konzervatoře, čeští i zahraniční tanečníci a choreografové, kteří následně pořádají semináře. Od roku 1994 bylo Divadlo Duncan Centre scénou pro “Festival tanečního divadla Konfrontace”, od roku 2000 pro projekt “Con tempo”.

Rakouské kulturní fórum v Praze podporuje vědeckou a kulturní výměnu mezi Českou republikou a Rakouskem. Organizuje a podporuje ročně okolo 250 akcí z oblasti výtvarného umění, designu, architektury, hudby, filmu, vědy, literatury, divadla a tance. Od roku 1996 disponuje vlastními prostory v centru Prahy na Jungmannově náměstí, a to včetně galerie současného umění, knihovny s přibližně 8000 svazky a také koncertního a přednáškového sálu s kapacitou až 80 osob.

Divadlo Kámen je menším pražským divadlem, které se nachází v Karlíně. Původně prostor divadla sloužil jako výtvarný ateliér, ve kterém se měly malovat obrazy nebo tesat sochy. Nyní však plně slouží účelům divadla.

Divadlo Orfeus existuje v různých podobách a v různých prostorách již od poloviny šedesátých let. Návštěva Orfea je nejen pronikavým kulturním zážitkem, ale také odpočinkem, při kterém zapomeneme na nejrůznější starosti a problémy, dokonce i na případné bolení hlavy.

Křižíkova fontána byla slavnostně představena publiku v roce 1891 při příležitosti Všeobecné zemské výstavy a disponovala zhruba padesátkou barevných reflektorů. Od té doby již však uplynula dlouhá doba a fontána dostala přesně o sto let později modernější vybavení. Nyní disponuje 1300 různobarevnými zdroji.

Strašnické divadlo se nachází v městské části Praha 10, kde je společně s domem Barikádníků jedním z mála kulturních center. Svojí dramaturgií se zaměřuje především na mladší diváky, hledající v pražské nabídce divadel nové pohledy na klasické tituly.

Malá scéna divadla Pod Palmovkou je domovem především uměleckého souboru Komorní Činohry. Ta se zaměřuje především na texty současné světové dramatické tvorby, které často uvádí v české premiéře.