Odpad, město, smrt

V úpravě Dušana Pařízka se Fassbinderova kontroverzní komedie Město, Odpad, Smrt stává obrazem povahy města, v němž se každý svým způsobem prostituuje a zaprodává.

„Skoupím v tomto městě staré domy, nechám je strhnout a postavím nové. Ty pak výhodně prodám. Město mě chrání, musí. Jsem ostatně Žid.“

Rainer Werner Fassbinder se v tomto téměř nehraném textu dotýká současných podob vědomého i nevědomého rasismu, homofobie, alibismu i vyhroceného konzervatismu a zkoumá klišé s nimi spojená. Ačkoli hra nastavuje nelichotivé zrcadlo mj. politické korektnosti, která mnohdy vede k pokrytectví, protože nesnášenlivost sice maskuje, ale neřeší, bylo její uvedení v německy mluvících zemích donedávna opakovaně zakazováno a její autor paradoxně nařčen z antisemitismu.

Inscenace vzniká v koprodukci s mnichovským divadlem Residenztheater, které patří k nejvýznamnějším scénám německy mluvící kulturní oblasti.