V samotě bavlníkových polí

V Koltésově hře se na odlehlém místě a v pokročilé noční hodině setkává Dealer s Klientem, aby vedli filosofickou rozpravu o nejprostších otázkách nabídky a poptávky, touhy a jejího naplnění. Koltés obrací naši pozornost k potlačovaným temným přáním, k obchodování se základními lidskými instinkty a analyzuje tak naši konzumní společnost, v níž se předmětem „dealu“ stalo již téměř všechno.

„Jediná skutečná hranice je hranice mezi kupujícím a prodávajícím, ale i ta je nejistá, protože každý z nich má jak touhu, tak i předmět touhy, každý je zároveň prohlubeň i výčnělek, a křivdy je v tom ještě méně, než kolik je jí v tom, být samcem či samicí mezi lidmi nebo zvířaty.“

Mladý německý režisér Hannes Weiler působil původně v berlínském Deutsches Theater, posléze v curyšském Schauspielhausu jako asistent režie a uvedl tam úspěšně své dramatizace Čertoviny Michaila Bulgakova a Stendhalova románu Červený a černý.