Dokumentární filmy v kinech

Pátrání po Sugar Manovi vypráví neuvěřitelný, ale pravdivý příběh Rodrigueze: největší rockové hvězdy 70. let, která nebyla. Dva producenti objevili Rodrigueze na konci 60. let v kouřové mlze zapadlého detroitského baru. Byli ohromeni a přesvědčeni, že mu písně plné silných melodií a prorockých textů zajistí pověst největšího hudebníka své generace. Dvě alba, která nahrál, však naprosto propadla, zpěvák se vytratil ze scény a zbyly jen historky o sebevraždě na pódiu. Pirátská kopie jedné z nahrávek se mezitím náhodou dostala do Jižní Afriky, kterou apartheid odřízl od zbytku světa. V následujících dvou desetiletích se Rodriguez v JAR stal fenoménem, jehož sláva předčila Rolling Stones. Film sleduje snahu dvou Rodriguezových fanoušků, kteří touží zjistit, co se opravdu stalo s jejich hrdinou. A tomu, co objeví, se sami nestačí divit. Film byl oceněn Oscarem v kategorii Nejlepší dokumentární film roku 2013.

Do keňské savany a pralesa na Borneu! Tam se vypravuje film Návrat do divočiny 3D a spolu s diváky zblízka sleduje, jak se opuštěná mláďata orangutanů a slonů učí znovu žít ve svém přirozeném prostředí. Dobrodružná výprava do divočiny, na kterou se vydává nejnovější film IMAX 3D, zavede diváky do dvou zcela odlišných světů: deštného pralesa na Borneu, kde se potíte i v nejhustším lijáku, a do vyprahlé savany v Keni. Co mají tato dvě místa společného? Tam i tam žijí lidé, kteří v divoké přírodě zachraňují osiřelá mláďata, starají se o ně, pozorují jejich první krůčky a potom je vypouštějí zpátky do jejich přirozeného prostředí.

Morgan Freeman, Birute Galdikas, Daphne Sheldrick

Hrdiny lovestory Davida Vondráčka jsou Jan a Jana, kteří našli domov na opuštěném hřbitově v pražských Strašnicích. Hřbitovní zeď a vzrostlé stromy představují fyzickou i metaforickou hranici dvou světů. Pro Janu hřbitov s relativně komfortním bydlením v hrobce představuje bezpečí, ale i past, odkud se nedokáže vymanit. Na začátku natáčení oba mluví o tom, že si obstarají doklady a zlepší svůj život, ale úměrně s tím, jak se ve skutečnosti jejich situace zhoršuje, pokračují na cestě k sebedestrukci. Dokument nezavírá oči před nepříjemnými aspekty bezdomovectví a ukazuje, kam až člověka může dovést nefunkční rodinné zázemí či osobní tragédie.

Jeden z historických okamžiků novodobých českých dějin – první přímou volbu hlavy státu v České republice – zachytil režisér Tomáš Kudrna v novém dokumentárním filmu Hledá se prezident v produkci společnosti Negativ a v kinech se objeví dva týdny po inauguraci nového prezidenta. Na pozadí dramatických událostí doprovázejících první prezidentské volby se tvůrcům podařilo zachytit obraz jednotlivých kandidátů tak, jak je nebylo možné poznat prostřednictvím zpravodajských médií.

Film přináší řadu pohnutých i humorných momentů z volebního zákulisí a přibližuje divákům soukromou tvář kandidátů i lidí v jejich blízkém okolí. Filmový štáb s většinou uchazečů o prezidentský úřad natáčel už od července minulého roku, zaznamenal dramatické okamžiky při shromažďování podpisů, zákulisí volebních kampaní devíti kandidátů v prvním kole i finále prezidentské volby v kole druhém. Ústřední osou filmu je cesta hlavních kandidátů od začátku jejich volební kampaně až k rozhodujícímu okamžiku volby.

„Zachytili jsme kandidáty v jejich přirozeném prostředí a snažili jsme se je poznat skutečně zblízka. Média nám předkládají jakýsi mediální obraz kandidátů, ale ten je často dramaticky odlišný od skutečnosti,“ říká režisér Tomáš Kudrna, který film natočil zároveň jako kameraman ve dvojčlenném štábu se zvukařem Danielem Němcem. „Spektrum kandidátů bylo pestré, stejně tak spektrum osobností, které jednotlivé kandidáty podporovali,“ doplňuje režisér Kudrna.

„Když jsme kontaktovali volební týmy, uváděli jsme Občana Havla jako příklad stylu, jakým bychom chtěli vyprávět náš film. Všichni kandidáti s takovým způsobem natáčení souhlasili. Zároveň jsme se všem zavázali, že film ani jednotlivé záběry nebudou v průběhu natáčení zveřejňovány,“ říká Kudrna. Producentem filmu je společnost Negativ, která má vedle Občana Havla na svém kontě například sérii dokumentů Heleny Třeštíkové nebo v zahraničí oceňované celovečerní filmy, jako jsou Návrat idiota, Štěstí, Protektor nebo Alois Nebel.

Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jana Bobošíková st., Vladimír Franz, Táňa Fischerová, Tomio Okamura, Daniel Hůlka, Filip Renč, Marek Vašut, Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Karel Hvížďala, David Černý, Jiřina Bohdalová, Milan Cais, Václav Klaus, Daniel Takáč, Daniela Písařovicová, Helena Vondráčková, Vít Klusák, Václav Moravec, Richard Falbr

Jsou města pro auta, nebo pro lidi? Platí, že o potřebách automobilismu máme obrovskou spoustu dat, kdežto o chování pěších ve městě toho víme velmi málo. Průkopník humanistického přístupu k urbanismu, Dán Jan Gehl, se více než čtyřicet let dívá na druhou stranu rovnice života ve městech. Nezkoumá stavby, ale to, co je mezi nimi: lidi a jejich interakce. Navrhuje řešení, která vracejí „lidský rozměr“ tam, kde ho odstranily magistrály, mrakodrapy, dopravní stavby a urbanismus 60. a 70. let. Film A. M. Dalsgaarda ukazuje v působivých obrazech městských krajin přístup Gehlova týmu, který proměňuje města jako Londýn, Melbourne, New York, Kodaň, Los Angeles, Peking či Šanghaj. Proměnou Times Square se přes noc a jednou provždy podařilo dostat pryč většinu aut a uvolnit místo pro cyklisty a pěší. V některých čínských velkoměstech se snaží vyhnout zásadním chybám plánovačů moderních západních měst. Dalším příkladem je obnova centra novozélandského města Christchurch zničeného zemětřesením v roce 2011. Podaří se humanistický přístup k urbanismu prosadit navzdory protichůdným zájmům developerů a centrálních vlád?