Koncertní sály pro vážnou hudbu v Praze

Rudolfinum je novorenesanční budovou na náměstí Jana Palacha, která byla vystavěna mezi lety 1876 až 1881. Své sídlo zde mají dvě velice prestižní instituce a to galerie Rudolfinum a Česká filharmonie. O vysokou kvalitu kulturního programu je zde tedy postaráno. Vyslechnutí koncertu vážné hudby ve Dvořákově síni Rudolfina patří k těm nejpůsobivějším kulturním zážitkům, které je možné v Praze zažít.

Španělská synagoga v Praze stojí nedaleko Staroměstského náměstí na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola. Vybudována byla v roce 1868 v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. V současné době slouží jako koncertní sál a jako výstavní prostor Židovského muzea.

Palác Žofín je novorenesanční památkově chráněnou budovou, která se nachází na Slovanském ostrově, který je často nazýván též jako Žofín. Jak v minulosti tak v současnosti byl významným dějištěm kulturního a společenského života Prahy. Odehrává se zde množství koncertů a plesů.

Klášter svatého Jiljí, v jehož těsném sousedství se nachází gotický kostel svatého Jiljí, je místem pro vzdělání a kulturu, které poskytují bratři dominikáni všem jednotlivcům a institucím. Pro pořádání kulturních akcí se využívají prostory barokního refektáře, kostela sv. Jiljí, kaple sv. Zdislavy a případně další prostory kláštera.

Kostel U Salvátora, který se nachází nedaleko Staroměstského náměstí, je nejvýznamnějším evangelickým kostelem v Praze. Byl postaven v politicky velice napjaté době před bitvou na Bílé hoře. Sbírka na stavbu kostela probíhala po celé Evropě a byla jakousi demonstrací solidarity protihabsburského tábora v předvečer třicetileté války. Po prohrané válce byl však kostel zkonfiskován. Do rukou evangelíkům se vrátil až v roce 1863.

Novoměstská radnice je jednou z osmnácti národních kulturních památek v Praze. Její historie začíná brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. roku 1348. 
V průběhu staletí se stala Novoměstská radnice svědkem mnoha dějinných událostí - v pramenech je uváděna již v roce 1377. V roce 1419 se zde odehrála první pražská defenestrace – dav pod vedením Jana Želivského a Jana Žižky svrhl s oken purkmistra, dva konšely a několik měšťanů a zahájil tak husitskou revoluci.

Dominanta Novoměstské radnice – její věž, byla dostavěna v roce 1456, je vysoká téměř 70 m a na ochoz vede 221 schodů. Od 15. století věž plnila funkci protipožární strážnice pro Nové Město a později z ní hlásný vytruboval hodiny. Věž doznala stavebních úprav v letech 1520 – 1526 a následně 1559 – 1561, ochoz a střecha byly opakovaně opravovány po zasažení bleskem (poslední úpravy pocházejí z roku 1876).

Nová galerie se nachází na druhém nádvoří Pražského hradu a pro veřejnost je přístupná během konání různých kulturních akcí, zejména pak koncertů vážné a jazzové hudby. Svému současnému účelu slouží zatím relativně krátkou dobu, po kterou si však vydobyla poměrně solidní místo na pražské kulturní mapě.

Kostel svatého Šimona a Judy se nachází ve Starém městě pražském nedaleko Staroměstského náměstí. Jako jediný z pražských kostelů je zasvěcen apoštolské dvojici sv. Šimona Horlivce a Judy Tadeáše. Ti společně hlásali evangelium v severní Africe a Persii a oba se nakonec dočkali mučednické smrti.

V současné době je zrekonstruovaný kostel s podlahovým vytápěním ideálním útočištěm pro koncerty Pražskýho symfonického orchestru FOK. Vedle koncertů je však kostel využíván i pro doprovodné akce kongresů, audio i video nahrávání a rozhlasové a televizní přenosy.

Rudolfova galerie je nevelikým výstavním prostorem s rozlohou 470m², který se nachází v těsném sousedství Španělského sálu na pražském hradě. Galerie byla vybudována na konci 16. století pro uložení rozsáhlých sbírek obrazů, uměleckých předmětů a rarit císaře Rudolfa II. Stěny galerie byly původně hladké, aby se na ně vešlo co nejvíce obrazů, až ve 2. polovině 19. století dostaly bohatou štukovou výzdobu. V Rudolfově galerii se konají převážně koncerty klasické a jazzové hudby.

Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě byla založena již roce 920 jako druhý křesťanský kostel v tehdejší oblasti Prahy. Interiér baziliky je přímo učebnicovým příkladem románského slohu – strohého avšak monumentálního. Vlastní kostel je trojlodní se dvěma věžemi v průčelí, čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou. V bazilice se nepravidelně konají koncerty vážné hudby.

Obecní dům je jedna z nejznámějších novobarokních staveb v Praze s novorenesančními prvky a secesními interiéry. Nachází se na náměstí Republiky v těsném sousedství Prašné brány. Byl vystavěn mezi lety 1905 až 1912 a na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři mezi nimiž nechyběli Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek nebo Alfons Mucha.

V jeho útrobách se nachází několik restaurací a sálů, přičemž ten největší Smetanova síň slouží jako koncertní sál s kapacitou pro 1200 posluchačů především vážné hudby. V domě se dále nachází Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Mimo koncerty se zde konají i výstavy a další společenské akce.

Na jižní straně Královské zahrady, těsně nad svahem Jeleního příkopu vznikla v letech 1567 – 69 Velká míčovna. Dějiny této renesanční, bohatě zdobené stavby jsou dramatické: do 17. století sloužila postupně pro míčové hry, jako jízdárna a konírna, v době vlády Josefa II. se stala vojenským skladištěm. Ve 20. století byla poškozena statickými poruchami a střelbou, vyhořela a zbyly z ní jen obvodové zdi. V roce 1952 byla dokončena rekonstrukce vedená P. Janákem, Míčovna však byla skryta v uzavřené Královské zahradě. Teprve po roce 1989 byla zpřístupněna a dnes je využívána především pro výstavy výtvarného umění, koncerty a významné společenské události.

Betlémská kaple je významným místem, se kterým je spojena část historie České republiky. Nachází se ve Starém městě pražském v sousedství Náprstkova muzea. Jako první kazatelský chrám v Evropě ji založili již v roce 1391 pražští měšťané kramář Jan Kříž a dvořan Hanuš z Mühlheimu. Ti v zakládací listině výslovně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce, což se později ukázalo jako klíčový moment české historie. V letech 1402 – 1413 zde kázal mistr Jan Hus.

Španělský sál je největší slavnostní prostor Pražského hradu v severním křídle nad vstupní branou od Prašného mostu. Užívá se pro reprezentační shromáždění, velké recepce presidenta republiky, slavnostní koncerty a další kulturní akce.

Kaple Sacre Coeur se nachází v rušné Holečkově ulici v Praze 5. V současné době slouží pro pořádání ve většině případů uzavřených společenských akcí jakými jsou firemní večírky, módní přehlídky, svatby nebo soukromé oslavy. Čas od času se zde ovšem konají i koncerty pro širokou veřejnost.

Křižíkova fontána byla slavnostně představena publiku v roce 1891 při příležitosti Všeobecné zemské výstavy a disponovala zhruba padesátkou barevných reflektorů. Od té doby již však uplynula dlouhá doba a fontána dostala přesně o sto let později modernější vybavení. Nyní disponuje 1300 různobarevnými zdroji.