Muzea v Praze

Uměleckoprůmyslové museum, které se nachází v těsném sousedství Rudolfina v Praze, uchovává ukázky uměleckého řemesla, užitého umění a designu. Bylo založeno na konci devatenáctého století v období tzv. průmyslové revoluce a jako všechny podobné instituce po celém světě si klade za cíl pozvednout a zkvalitnit průmyslovou výrobu.

Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku národního osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do tří velkých celků. První zachycuje období první světové války 1914 – 1918 , účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část je věnována meziválečné Československé republice a jejím ozbrojeným silám, třetí výstavní prostor zachycuje období druhé světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích na jejích frontách, v domácím odboji i na dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa.

Náprstkovo muzeum v Praze jež je součástí Národního muzea je věnováno asijským, africkým a americkým kulturám. Sbírky muzea jsou nesmírně bohaté a jen velmi malá část je vystavena ve stálých expozicích. V pražském domě U Halánků, kde muzeum sídlí, je návštěvníkům k dispozici rovněž veřejná knihovna, která nenabízí jen knihy a periodika, ale i další kolekce, z nichž mnohé založil již Vojta Náprstek. Je to sbírka historických fotografií, stereoskopických obrázků, dobové grafiky, výstřižkových knih a nyní i gramofonových desek. K dispozici jsou rovněž rozsáhlé archivy rodiny Náprstkovy, cestovatelů a Čechů žijících v zahraničí. Muzeum se snaží všechny své sbírky postupně zveřejňovat a zpřístupňovat.

Pod názvem Národní muzeum se ukrývá státní muzejní instituce. Pro mnohé však tento pojem představuje budovu, která je dominantou horní části Václavského náměstí. Tato novorenesanční stavba od projektanta Josefa Schulze s centrálním prostorem Panteonu a výzdobou od umělců generace Národního divadla pochází z let 1885 až 1890. Projekt kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti. Momentálně probíhá její rozsáhlá rekonstrukce, která byla zahájena v červenci roku 2011. Do té doby zde byly vystaveny mineralogické, paleontologické, antropologické a zoologické sbírky.

Španělská synagoga v Praze stojí nedaleko Staroměstského náměstí na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola. Vybudována byla v roce 1868 v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna. V současné době slouží jako koncertní sál a jako výstavní prostor Židovského muzea.

České muzeum hudby je jedna ze součástí Národního muzea v Praze. Nachází se v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny na Malé Straně. Jsou zde vystaveny ukázky starých či vzácných hudebních nástrojů, notové zápisy vybraných hudebních skladeb, dokumenty vztahující se k jednotlivým hudebníkům, staré gramofonové desky a další hudební artefakty včetně ukázek jednotlivých hudebních nahrávek. Součástí muzea je i koncertní sál.

Botanická zahrada, která se nachází v městské části Troja v Praze, se sestává ze čtyř částí a to skleníku Fata Morgana, venkovní expozice, přírodního areálu a vinice sv. Kláry. Zahrada je stále ve stadiu rozvoje, výstavba je plánována zhruba do roku 2017. K zahradě patří celková plocha přibližně 52 hektarů, z toho oplocená část tvořila 27 ha, od ledna 2011 bylo oploceno dalších 17 hektarů.

Národní památník na Vítkově byl se svojí dominantou jezdecké sochy Jana Žižky vybudován mezi roky 1928 a 1933. Hlavním účelem stavby mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období 1. světové války. Mezi lety 1954 a 1962 tu bylo však bylo umístěno i mauzoleum Klementa Gottwalda, a tak památník sloužil spíše propagandě. Nyní se památka slouží svému původním účelu a to k uctění památky padlých v boji za vlast.

Muzeum Gastronomie v Praze představuje unikátní expozici plnou dobových vyobrazení a 3D rekonstrukcí. V přízemí čeká procházka historií vaření od pravěku až po současnost. Ve sto let staré hospodě a baru je expozice historie piva a destilátů. Nejen děti, ale i dospělí se mohou potěšit starými kuchyňkami a obchůdky pro panenky. V patře čeká expozice s životními příběhy i recepty nejslavnějších světových kuchařů, Síň slávy české a slovenské gastronomie, historie prvních kuchařských knih, stejně jako zajímavá historie příborů a stolování. Je představena ukázková moderní kuchyně, ve které se pořádají i praktické ukázky vaření zejména studenty odborných škol.

Planetárium Praha, které se nachází v parku Stromovka, nedaleko vchodu do Výstaviště, je největším planetáriem v České republice. Průměrem projekční kopule 23m se řadí k největším na světě. Kromě sálu Cosmorama je v budově k dispozici ještě sál Starvid, foyer a terasa. Ročně navštíví planetárium 100 tisíc návštěvníků, z nichž asi tři čtvrtiny tvoří děti a mládež v rámci školní výuky, zbývající čtvrtinu tvoří návštěvníci odpoledních a večerních pořadů.

Muzeum hraček na Pražském hradě se rozkládá na několika patrech bývalého purkrabství nedaleko legendární věže Daliborky. Vystaveny jsou zde hračky z různých dějin od unikátních starých českých hraček až po velikou kolekci Barbie panenek, kterých je zde několik stovek.